
Výroba keramických nožů
Výroba této „zvláštní keramiky“ použité k výrobě keramických nožů vznikla v kosmickém výzkumném programu pro rychle se opotřebovávané kovové komponenty. Spočívá v práškovém oxidu zirkoničitém. (Oxid zirkoničitý ZrO2, někdy označovaný jako zirkonia, je bílá krystalická látka, patří do skupiny oxidové keramiky a jeho výchozí surovinou je minerál zirkon. S pomocí různých příměsí se používá při výrobě keramiky, ve sklářství, ale i šperkařství.) Tato látka dává keramickým nožům tradiční bílou barvu, tvrdost, odolnost vůči chemikáliím, nevodivost a chemickou i fyzickou stálost.
Čepel a rukojeť keramických nožů
Čepel keramických nožů vzniká několikadenní mísením práškového oxidu zirkoničitého s ušlechtilými aditivy a anorganickým pojivem. Následná směs se formuje pod velkým tlakem a poté vypaluje při teplotách dosahujících až 1600 °C. Horký polotovar se nechává vychladnout 36 hodin. Broušení čepele probíhá 12 hodin ve dvou fázích – hrubé, které se uskutečňuje pod vodní hladinou, dává vzniknout tvaru čepele, následuje jemné. Více o této problematice pojednává článek broušení keramických nožů .
Uchycení čepele do rukojeti se provádí pomocí ultrazvuku. Levné produkty většinou takovéto uchycení čepele nemají, čepel je do rukojeti pouze vlepená, dochází pak k rychlému vylomení čepele. Na první pohled je tento způsob uchycení rozeznatelný i na tloušťce čepele, která je u levných produktů větší, nůž pak nemá ani slibovanou pružnost.
Díky výše popsané technologii a technickému postupu výroby pak mají kvalitní keramické nože některé výhody , které nemají klasické kovové nože.
Viz také:
[Nahoru ↑]

